Přitom právě obsah je nezbytnou součástí jakékoli vize. Bez obsahu je vize jen prázdným slovem. A já se bojím, že právě do tohohle bodu jsme to u nás dopracovali.
Přitom třeba v 90. letech jsme jasnou vizi měli. Rozhodli jsme se vybudovat kapitalismus, vrátit se do Evropy a dohnat Západ, který se nám v době komunistické diktatury na míle vzdálil. Ze země za první republiky srovnatelně bohaté jako Západ, jsme se stali zemí chudou.
Z bohatých chudými a zase zpět
V roce 1950 bylo naše HDP per capita 3 501 amerických dolarů v cenách roku 1990. Po čtyřiceti letech urputného budování socialismu jsme se dostali na 8 513 dolarů. Vyrostli jsme tedy o 143 %. Vypadá to jako hodně? Itálie začínala na prakticky stejné úrovni (3 502 dolarů) a za stejných čtyřicet let se dostala na 16 320 dolarů. Vyrostla tedy o 366 %. To jen pro představu, jak moc jsme zaostali.
Dnes jsme na 88 % průměru zemí EU. Itálie je na 96 %. To je slušný výkon. Z postkomunistických zemích jsme na tom dokonce nejlépe. Potřebujeme tedy vůbec nějakou vizi? Nestačilo by jen dělat to, co děláme doteď?
Vizi potřebujeme
Bylo by snadné usnout na vavřínech. Ale byla by to taky ta nejlepší a nejjistější cesta k úpadku. Bohužel mám pocit, že právě tímhle směrem se nyní ubíráme. A asi ten pocit nemám sám, protože jinak bychom tak často neslýchali o nejrůznějších vizích.
Jádrem vize je odpověď na otázku, jakou zemí chceme být? Vím jedno, nechci, abychom byli do budoucna zemí montoven a levné práce. Zemí, kde naši lidi makají v zahraničních fabrikách, aby si pak na výrobky, které vyrobí, někdo jiný nalepil své logo, připsal třeba Made in Germany, draze je prodal a profit si nechal pro sebe.
Máme na to
Chtěl bych abychom byli zemí, která přeje inovacím. Vždyť v tom jsme dobří. Není náhoda, že zrovna u nás se zrodily ty nejlepší antivirové programy jako Avast nebo AVG. A není ani náhoda, že patříme k několika málo zemím západního světa, kde na poli vyhledávání nedominuje Google, ale domácí poskytoval, v našem případě Seznam.
Inovace ale nepovzbudíme vládními dotacemi, pobídkami a státním plánovaním. Mark Zuckerberg nevybudoval Facebook z fondů Evropské unie. Apple a Microsoft vznikly jako garážové firmy, které založili mladí lidi s dobrým nápadem.
Země inovací
U nás ale stát klade lidem do cesty tolik překážek a komplikací, že se spousta lidí jednoduše vykašle na to něco vymýšlet, protože se odmítá mořit zbytečnou byrokracií. A to by měl být první krok, prosekat přebujelou byrokracii a zjednodušit zákony. Spolu s tím se prakticky automaticky zlepší i fungování justice, protože soudy budou rozhodovat rychleji, když zákony budou jednodušší.
Tím se zlepší i právní prostředí a vymahatelnost práva. Ono je totiž hezké, že když vám někdo dluží peníze, domůžete se jich u soudu. Když to ale trvá celé roky, tak je vám to platné pomalu jak mrtvému zimník.
A co dál?
Takže snížení byrokracie. Zlepšení vymahatelnosti práva. K tomu přihoďme zvýšení prostředků pro školství, aby bylo z čeho zaplatit kvalitní učitele. A navrch přidejme zlepšení dopravní sítě, abychom se mohli snadno a rychle dostat, kam potřebujeme. A v neposlední řadě snížit zdanění práce, aby lidem zůstávalo v peněženkách více peněz.
To myslím, že by mohl být takový skromný začátek vize pro naši zemi. Chybí ale ještě jedna věc, odhodlání dospět k cíli. A ten cíl je jasný: stát se zemí inovací.